COMPUTERWORLD

ROČNÍK VIII 10. 10. 1997 Číslo 41

Sím, sím, naplňte mi SIM

Bohumír Džubej

Tak co? Také již máte mobilní telefon? Já ano a musím uznat, že se stal mojí pravou rukou. Jenomže, znáte to. Někdo vám dá na sebe důležitý kontakt a vy stále oddalujete okamžik, kdy si ho do telefonního seznamu svého mobilu zapíšete. Ono zadávat z numerické klávesnice telefonu potřebné údaje není rozhodně pohodlné. Nebo jiná situace. Chcete kolegům v práci dát část svého seznamu. Kdo se s tím ale má přepisovat?

Když jsem tak brousil Internetem, objevil jsem opravdu žhavou novinku. Jmenuje se SIMedit a je to malá krabička, disketa s programem a adaptér na malou SIM kartu. Připojuje se na sériový port počítače, nepotřebuje napájení (to si bere z logických 0 a 1 na sériovém portu) a slouží k různému “čarování“ právě se SIM kartami mobilních telefonů.

Program je sice DOSovský, ale pracuje spolehlivě i ve Windows 95. Jeho instalace snad již jednodušší být nemůže. Jediný soubor z instalační diskety prostě okopírujete do vhodného adresáře (složky) a je to. Program je možno spouštět i přímo z diskety, v tom případě se ale doporučuje vyrobit si její záložní kopii. Čtečku SIMeditu připojíte na volný sériový port a můžete program spustit. Jediné nastavení programu spočívá ve výběru sériového portu, na nějž jste čtečku připojili. Zde bych se rád zmínil o funkci autodetekce. Tato funkce je v manuálu popsána jako “… rychlé nastavení portu. SIMedit prohledá sériové porty, nalezne čtečku a nastaví odpovídající port. Tato funkce není obvyklá a je důkazem snahy o maximální snahu usnadnit uživateli práci.“ Funkci jsem vyzkoušel na několika počítačích. Většinou fungovala spolehlivě. Narazil jsem však i na problém a to u dvou počítačů. U nich program detekci nedokončil a zůstal “viset“. V DOSu jsem musel použít reset počítače, ve Windows 95 se stačilo přepnout na pracovní plochu a zavěšenou aplikaci nechat ukončit. V obou těchto případech jsem nastavil port ručně a program pracoval bez jakýchkoliv dalších problémů.

Práce se SIMeditem je velmi jednoduchá. Do čtečky vložíte velkou SIM kartu a nebo malou v adaptéru a můžete začít pracovat. V tomto okamžiku zcela zřetelně slyším šustění. To si někteří z vás třou ruce radostí nad tím, jak prošmejdí všechny karty ve svém okolí. Tak vám musím zkazit radost. Tak, jako u mobilního telefonu musíte znát PIN, musíte jej znát i zde. Tři omyly a karta se zablokuje! A co lze s kartou všechno provádět, pokud PIN znáte?

V prvé řadě si můžete načíst a do souboru uložit telefonní seznam. Ten lze samozřejmě i pohodlně pomocí klávesnice počítače upravovat, doplňovat i mazat. Pozor však na jednu věc. Používání háčků a čárek se nedoporučuje. O tom však až za chvíli. Jak jsem se již zmínil, seznam můžete uložit do souboru, upravený seznam zase do souboru jiného atd. To má velkou výhodu. Kterýmkoliv seznamem můžete původní seznam na kartě nahradit a nebo jej k původnímu připojit. Vzniká tak jednoduchá možnost, jak libovolnému počtu lidí dát na jejich kartu velmi snadno potřebnou část seznamu. Kromě toho lze seznam nechat i abecedně setřídit. Soubor telefonního seznamu vytvořený programem je snadno čitelný, jeho struktura je v manuálu popsaná a kdo umí pracovat v textovém editoru s tabelátory, ten si může snadno telefonní seznam své karty i vytisknout. Na závěr tohoto odstavce bych rád upozornil na jednu věc. Protože existuje celá řada typů SIM karet s různou kapacitou seznamu, program vždy vytvoří seznam maximální možné délky 250. Na kartu se však přehraje pouze to množství, které je karta schopna pojmout. Ostatní jsou odmítnuty.

Další část programu zpracovává SMS zprávy. Tyto zprávy můžete připravit na počítači, zaznamenat je do karty a mobilem pouze odeslat. I zde je nutno vyvarovat se při psaní zpráv háčků a čárek. Jednu zprávu s diakritikou jsem zkusil vytvořit a čekal jsem, co na to můj mobil. Zpráva se zobrazila nepřesně, protože písmena s diakritikou byla nahrazena písmeny jinými a nebo byla nahrazena mezerou. Karta to přežila bez potíží. A když jsem již u těch háčků a čárek, musím autory programu pochválit. Nevím jak to udělali, ale program je na obrazovce hezky česky a je mu při tom jedno, zda mám nainstalovány Kameníky a nebo Windows 95. Ale zpět k SMS zprávám. Ty je možno samozřejmě nejen číst, ukládat do souboru, číst ze souboru, ale také je kompletně připravit k odeslání.

A co dalšího program umí? Když pominu nastavení SMS centra, rozhodně si neodpustím zmínku o seznamu mezinárodních směrovacích čísel. Se škodolibým úsměvem na rtech jsem zkusil vyhledat Českou i Slovenskou republiku. Pod svícnem bývá největší tma. Oba státy zde jsou a samozřejmě že správně.

Poslední věcí, o které se chci zmínit, je informace o SIM kartě. Zobrazí se sériové číslo karty, mezinárodní kód uživatele, fáze karty (obvyklé jsou karty fáze 2) a informace o limitu povolených omylů u bezpečnostních kódů. I zde musíte samozřejmě znát předem PIN, jinak se na údaje nedostanete.

Je s podivem, že jsem se na našem trhu zatím s takovýmto výrobkem nesetkal. Vždyť SIMedit se používá stejně, jako programy pro přenos dat mezi osobní databankou a PC. Máte tak možnost nejen pohodlných úprav, ale v případě poškození SIM karty ji máte hezky zálohovanou na počítači. Ještě že existují šikovní lidé, kteří umí prakticky přemýšlet a uvádět na trh nové zajímavé výrobky.

A na samotný závěr jsem si nechal jednu lahůdku. Čtečku jsem připojil na počítač IBM PC/XT kompatibilní, spustil program z 360 kB diskety a světe div se, ono to fungovalo i na něm (včetně autodetekce portu), ačkoliv šlo o model vhodný tak nejlépe do technického muzea.

Zpět na stránku SIMedit!